Ačkoli to rozvířilo vážné obavy, údaje o tom, že Windows může mazat nelegální software, pocházejí z licenčního ustanovení, které se týká pouze Xboxu. Nicméně Windows 10 silně nedoporučuji z následujících důvodů:
* Posílá Microsoftu mraky informací o uživateli
* Posílá Microsoftu mraky informací o uživateli dokonce i když uživatel vypne všechno, co jde
* Microsoft má brutální podíl na trhu operačních systémů, takže čímž může utlačovat uživatele víc, než normálně (a do budoucna se dá předpokládat, že v tom bude pokračovat stále víc).
Osobně plánuji přechod na Linux (konkrétně Lubuntu 15.11) jen, co si proberu a zálohuju data
(což se snadno řekne)Výhody:* Linuxové jádro je licencováno pod GPL, což znamená, že je zdarma a k ničemu uživatele nezavazuje. To platí i pro téměř všechny distribuce.
* Téměř všechny distribuce jsou open-source a tím pádem i průhledné, takže se uživatel může spolehnout, že jejich OS nedělá žádné nekalosti (Dash od Ubuntu s tím má trochu problém, ale u něj se to dá naštěstí opravit jedním kliknutím v nastavení)
* Linux má monolitický kernel, což znamená, že jeho jádro dělá jen to úplně základní, všechno ostatní jako třeba i jen grafické prostředí nebo správce souborů mají na starosti programy třetích stran. Ty vytvořili (často pro sebe) lidé, kteřým skutečně záleželo na použitelnosti, a tak mívají věci, o kterých uživatel Windowsu pravděpodobně ani neslyšel, jako třeba virtuální obrazovky nebo jen to, že můžou mít více lišt a dát si na ně co chtěji v jakémkoli pořadí (jakože Windowsy to kupodivu do určité míry podporují taky, ale není to ono). Samozřejmě si snad u všeho může uživatel vybrat. Ubuntu (konkrétně jejich standardní desktopové prostředí Unity) kustomizaci slušně zabíjí, ale opět nic nebrání uživateli si, co chce, nahradit. Další věc je, že Linux tak není neprůhledné klubko bordelu jako Windows.
* Snad všechny distribuce používají repozitáře a balíčkovací systémy, což je další věc, kterou Windows zcela (?) postrádá. Jednoduše řečeno, obrovské množství, třeba i málo používaných, nativních programů se dá nainstalovat jednoduchým kliknutím nebo příkazem v shellu včetně závislostí. Žádné hledání na internetu, žádné stahování, žádné proklikávání instalačního dialogu, extrémně jednoduché a prakticky blbuvzdorné. (K tomu se váže malá nevýhoda, že, jak už to tak v open-source softwaru bývá, existuje balíčkovacích systémů několik a nekompatibilních, nicméně skoro všechen software má na výběr, pro který balíčkovací systém ho chcete instalovat.)
Nevýhody:* Samozřejmě podpora softwaru. Ovladače většinou problém nebývají, přesto se doporučuji před instalací linuxu nebo koupí nového hardwaru přesvědčit, zda jej bude linux podporovat. Jiné věci, jako Microsoft Office nebo většina her na linux nativně neexistují. Nicméně řešení existuje! Programy jako Wine dokáží rozjet Windowsovské programy přímo na linuxu. Někdy může být problém kvůli windowsovským závislostem, nicméně bych si troufl tvrdit, že neexistuje software, který se na linuxu nedá rozjet. Kdo by si to chtěl usnadnit na úkor rychlosti a legálnosti, může použít virtuální stroj s Windowsy. Předpovídám, že problém s kompatibilitou na linuxu bude s postupujícím časem neustále klesat.
* Tvrdí se, že na používání linuxu je potřeba větší technická zdatnost. Dovolím si nesouhlasit. Uživatelsky příjmené distribuce jako Ubuntu nebo Linux Mint nejsou o nic lehčí nebo těžší rozbít než třeba sedmičky a instalace je obvykle
blbuvzdorná, zatímco ty náročnější jako Gentoo nebo Debian běžný uživatel nevyužije. Největší problém je asi v odlišnosti od Windowsu - uživatel si musí zvyknout na jiné ovládání a zákonitosti (což osobně nevidím jako problém).
Jinak je docela komplikované sehnat notebook bez OS, takže nejjednodušší asi bude ho koupit s desítkama a rozhodnout se s postupem času.
Zdroj: Všechna tvrzení v příspěvku se dají oveřit jednoduchým googlením nebo přemýšlením.