Kdysi kdesi prý jakýsi téměř kučeravý, téměř úplně vyhladovělý téměř vypelíchaný a téměř slepý starý kondor pomalu, ale jistě a téměř neslyšně s dosti častými přestávkami na kompletně smradlavými bezdomovci posraný veřejný záchod letí nad rozkvetlou měsíční planinou k téměř krajně neoblíbenému téměř umučenému potroublému šuldovi Batrachovi na zkaženou dršťkovou polévku z prasklého pytlíku s gumovým makovým rohlíčkem z Alberta nedaleko odsud, téměř šťavnatou téměř snězenou sedmichodovou večeři od Babici a téměř dvoukilový čokoládový zákusek se stále nádherně našlehanou plesnivou šlehačkou a velmi růžovým marcipánem i s tmavomodrou nahatou marcipaní s krajkovým kloboukem s oranžovými marcidětmi k okamžitému sežrání od překrásné, fousaté, chlupaté, bohužel cudné finské tuleně s českou šálou s poblitými třásněmi a nedokonale vychlazený bílý rum a téměř černé rasistické pivo a otrávenou prvotřídní druhořadou de lamuxe savokenu classic od jinxyžel ještě stále nezletilého a kupodivu zatím tulení ani tuleněm ani tuleňátky nezneužitého Hyper SveTRa na nenažraném, okopaném, téměř rezavém ani trochu škaredém, ale ani dvakrát hezkém a hlavně mizerném plotě s vypadenými prkny a suky při téměř vyhaslých téměř explozivních zářivě barevných, jako správný zřídkakdy vonící, většinou ani modrý,
ani smrdící Liger témeř durch posraných, zajímavých, avšak odporně bahenně smradlavých vonných svíčkách od velmi milé malé utahané Stázi z nechutně dalekého, údajně neexistujícího Makra.
pche, mluví se tam o nějakém plotu, ani s velkým P to není... že si to bereš osobně něco vypovídá...