Recenze: DOOM 2 (1994)

Recenze, návody, popisy a další přidružené ptákoviny.

Recenze: DOOM 2 (1994)

Příspěvekod SteGo_Saur_CZ » stř 06. led 2021 11:05:21

O vánocích jsem dojel první díl na nightmare obtížnost a hned začal druhým dílem, na který jsem byl už velmi zvědavý. Hlavně proto, že si z něho už moc nepamatuji. Druhý díl je na první pohled stejný jako první díl. Vypadá stejně, hraje se stejně a ovládá se stejně. Takže je to jen datadisk říkáte? No, něco pravdy by na tom asi bylo, ale nebudeme křivdit id softwaru. Kolik práce muselo maléhu týmu zabrat poskládat všechno znovu a to v odpovídající délce hry a navíc do roka od vydání prvního dílu.

První díl byl v podstatě jako jízda na kole. Naberete rychlost a nic moc vás nezdržuje (až na episodu dva ze čtvrté kampaně, ehm). Druhý díl je jako běh přes fakírovu postel. Trénovaní proběhnou bez bolesti. Jakmile se však seknete/bodnete, začíná koloběh mizérie. Doom 2 je prostě nightmare verze prvního dílu skrz na skrz. Počty monster jsou vyšší, naštěstí munice taky, levely jsou více prošpikované pastmi, a některé levely jsou v podstatě jenom pasti... s vyšším počtem monster.

Ohledně zbraní, máte k dispozici stejný arzenál jako předtím. Boxer v ruce, případně motorovka, pistolka, minigun, raketomet, plasmová puška, bfg.... a brokovnice. Ty jsou nyní dvě. Nevím proč, když tu novou po vyzkoušení nedáte z ruky, ale aspoň máte na výběr. Nová brokovnice, nazývaná super brokovnice, je v podstatě dvouhlavňová upilka, a tedy střílejíc dva náboje zaráz. Výsledkem je sice velký spray, ale obří damage. Pink démon padá na jednu ranu (konečně) a cacodémon chce "přesné" dva. Masakr.

Všechna monstra z jedničku jsou tu také a to včetně bossů (v jedné misi je dokonce dostanete oba naráz v jedné místnosti) a nyní i jejich miniverze, tedy konkrétně spidermastera a barona. Elementálové bolesti jsou přesně to, co se jmenují, protože mě z nich vždycky akorát bolí hlava. Sami o sobě neútočí, ale plivou na vás létající lebky, které si pak samozřejmě žijou vlastním životem, takže se může stát, že vám zaplive místnost dvaceti lebkama. Pokud se o něj nepostaráte brzo samozřejmě. Mancubus je velmi pomalý, ale za to střílí salvu velkých ohnivých koulí a hraje tu spíše roli žrouta poškození. Kulometčík, nebo jak ho nazvat česky, je poslední edicí 'zombie' lidí v doomu. Tentokrát nese minigun a osolí vás hnedka z rána pěkně zostra. Archville je asi nejtěžším protivníkem druhého dílu (kromě bosse). Po chvíli "kouzlení" vás zapálí, a tento plamen následně bouchne, což vás i mírně odhodí. Fór je v tom, že tohle může dělat instantně na jakoukoliv vzdálenost, vidí-li vás, sám o sobě je velmi rychlý a také velmi odolný. V soubojích s ním máte jen dvě možnosti. Často se schovávat za čímkoliv, aby nestihl "dokouzlit" onen výbuch plamene, nebo do něj v co nejrychlejším sledu naprat všechno, co vás napadne.

Táák, ale to nejlepší jsem si schoval nakonec. Modří už vědí, ale pro ostatní tu máme lehký kvízeček. Na koho jsme zapomněli? Kdo je ikonou doom série? A z koho měli hráči doomu vždycky největší noční můry (popravdě kolikrát i ty denní)? Je to tak, dvojka poprvé přišla s Revenantem. Tenhle asi dvoumetrový kostlivec, vydávající strašný vřískot, což je jeho poznávací znamení už na dálku, nosí na zádech baťoh z dvoj raketometem, který střílí prosím... naváděné střely. To sice funguje jakože složitěji, osobně si nejsem úplně jist, ale řekl bych, že čím déle vás vidí, tím je větší šance, že střela zahne směrem k vám, uhnete-li jí. Pokud s ním bojujete v otevřeném prostoru, tak se modlete zaběhu, protože střela je schopná udělat 180ku a vletět vám přímo do zad. A teď třešnička na dortu... Doom 2 jsem začal hned na nightmare obtížnost (tedy nejvyšší) a revenanta poprvé potkáte prosím... hned ve druhé nebo třetí misi, hned po narození a to v takovém mini-bludišti sloupů, kde je a není kam se schovat zároveň, samozřejmě spolu s desítkou impů a zombie s brokovnicemi. Bomba. Všechny monstra mají tendenci se dostat co nejblíže k vám (kvůli přesnosti a zranění že). Revenant je navíc dost rychlej, takže o to větší je to pak sranda. Mimochodem, nejrychleší monstrum, když nepočítám letící hořící lebky, které vás chargují, je archville (super), který znovu mimochodem, to jsem zapomněl zmínit, umí oživit impy a další havěť (dvojitý super).

Co se dá dalšího říct. Kampaně nyní neexistují. Všechny mapy jsou seskládány do řady v jedné lince, rozdělené do tří podskupin (podle typu map - na Zemi, v pekle atd.) textovou zprávou. Tajné lokace se mi zdají více tajné, než v prvním díle. Mimochodem, jsou tu jen dva tajné levely, ale zmínit se musí. Jedná se totiž o předělávku prvotního dítěte id softwaru, nejstarší pravou střílečku, Wolfensteina 3D. První bonusový level je věrná kopie prvního levelu, i s tajnými místnostmi (plus jedna speciál navíc). Druhý level je kopií poslední mise první části wolfensteina, tentokrát zakončené další referencí na herní historii - s Commanderem Keenem... no, nechtějte vidět v jaké pozici. Obě mapy také kromě pink démonů obsahují hlavně SS vojáky, kteří se chovají jako půl kulometčíci. Pro místní němčináře, jejich jedinými hláškami jsou "Schutzstaffel!" pokud vás zahlédnou a "Mein leben!"pokud umřou :D

Na úplný konec jen zopakuji, že opět se dá vše krásně a spolehlivě rozjet přes open source port LZDOOM a tak se dá neotravujíc pařit i na nejmodernějších systémech.


V levelu, který se celý skládal jen z pastí jsem se největšího překvapení dočkal hned za prvními dveřmi. Super boss prvního dílu spolu s asi dvacítkou mini-bossů prvního dílu v malém uzavřeném prostoru. DOOM 2 si prostě nedělá prdel.
dd22.jpg



Plusy: DOOM; jak vždycky říkal obelix... "římani, římani..." teda vlastně démoni, démoni...; super brokovnice; revenant bere pódium nejšílenějších nebezpečných a strašidelných potvor ve hrách; obtížnost letí vzhůru jako vzlet airbusu; tentokrát zajímavé nápady a docela fajn level building

Mínusy: i ty skoky se mě zdají být o fous lepší, ale stále... skoky; někdy nepřiměřeně těžké na počet munice na mapě (nepočítajíc tajná místa); ve dvojce již na několika místech není problém uhnít někde v lávovém jezírku, protože z něj není cesta nebo výtah ven;

Meh: Po pár bojích mi to znovu nedalo a začal jsem v obřím nastavení LZDOOMu hledat nastavení kurzoru. Ano, je tam, ale schované v divné podskupině, spolu s tím, jaké ho chcete barvy. Aspoň už mám kurzor. Nechápu, proč některé mapy musí začínat ihned s monstry u vás. To je prostě... nehumání.


Hodnocení hráče dnes: 91/100
Hodnocení hráče tehdy: 98/100
"What do you call a marathon for pastors? A REV RUN."
"Members of the house, the band was... Showaddywaddy"
"Hmm." "Fuck." - Geralt Of Rivia
"When he said he's a positive person, he ment HIV."

Obrázek

Pravidla
Uživatelský avatar
SteGo_Saur_CZ
Administrátor
 
Příspěvky: 4115
Registrován: sob 21. dub 2012 9:54:03
Cash on hand: 186,383.35
Bank: 3,985,590.75
Bydliště: Všade kde se dají hrát hry
Aura: 29

Re: Recenze: DOOM 2 (1994)

Příspěvekod SteGo_Saur_CZ » pon 08. lis 2021 14:09:49

Je tu možnost se v let's play podívat zpátky do historie a zahrát si doom 2. Vtip je v tom, že by se nejela standartní kampaň, ale jely by se dnes již legendární mapy fanoušků a známých maperů. Třebas se k tomu dostanu, materiál už mám před sebou.
"What do you call a marathon for pastors? A REV RUN."
"Members of the house, the band was... Showaddywaddy"
"Hmm." "Fuck." - Geralt Of Rivia
"When he said he's a positive person, he ment HIV."

Obrázek

Pravidla
Uživatelský avatar
SteGo_Saur_CZ
Administrátor
 
Příspěvky: 4115
Registrován: sob 21. dub 2012 9:54:03
Cash on hand: 186,383.35
Bank: 3,985,590.75
Bydliště: Všade kde se dají hrát hry
Aura: 29


Zpět na Herní články

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron