Kategorie: strategie, dedukce, push your luck
Počet hráčů: 2-4
Herní doba: 30-60 minut
Autoři: Bruce Allen, Victor Boden
Rok vydání: 2009
Zpracování: tradiční tvrdé desky herního plánu, hrstka dřevěných kostiček v pěti barvách plus autíčka, kopa karet malých rozměrů a pár žetonů
Cena: cca 700,-
Vydavatel: Piatnik, Zoch Verlag, Rio Grande Games a další
Link na mbg: není
Tobago je překvapivě příjemně rychlá hra na naučení, kterou můžete hrát i se svými dětmi, respektive se svojí rodinou. Jako průzkumníci se pohybujete po ostrově a hledáte ukryté poklady. Ty reprezentují karty s nakreslenými mincemi od dvou do šesti. Aby jste poklad našli, musíte k němu vy - nebo jiný hráč - "dojet" autem, které reprezentuje vaši postavu na herním plánu. Napřed ale musíte vědět, kde na plánu se nachází. K tomu slouží druhý typ karet - karty, které budete držet na ruce - karty řekněme "nápověd".
Herní plán je složen z hexagonových polí, na kterých jsou zobrazeny různé typy prostředí, jako např. lesy, hory, pláže apod. Karty nápověd mohou například říkat, že poklad se nachází na terénu pláže, nebo nachází se jedno pole od terénu pláže, nebo naopak že se nenachází na pláži nebo kousek od pláže. Když ještě vezmu jako příklad terénu zmíňenou pláž, na herním plánu je pláží několik, oddělených jinými terény. Některé karty nápověd mohou říkat, že máte hledat na největším daném terénu, např. na největší pláži. Na herní plán při startu hry také umístíte v dostatečné vzdálenosti od sebe tři palmy, tři sochy a čtyři vesnice. Tyto "figurky" reprezentují geografické body, na které opět mohou odkazovat kartičky nápověd, např. na vzdálenost dva od sochy.
Během hry takhle společně s ostatními pokládáte nápovědy na určitý druh pokladu a tím upřesňujete, kde se na ostrově nachází. Tato hra je napůl kooperativní, protože spolupracujete společně s ostatními pro jejich nalezení. Hra se však hraje na to, kdo má nejvíce pokladů (mincí), takže přichází strategie. Pokaždé, když zahrajete nápovědu, dáte si na ni svůj označovací žeton. Takhle postupují všichni, dokud někdo poklad nevyzvedne. Poté se rozdávají poklady podle toho, kdo měl kolik označovacích žetonů při hledání daného pokladu. Tím pádem je tedy možné, že můžete na pokladu vydělat více, nežli ten kdo ho vyzvedl.
Když jste na tahu, můžete udělat jednu ze dvou možností - pohnout se s vaši figurkou (autem) nebo zahrát nápovědu k pokladu.
Pohyb po hexagonové mapě funguje na principu, kterému říkají tři pohyby. Jedním druhem pohybu je jízda po terénu stejného typu a druhým je překročení hranice z jednoho terénu na druhý. Tyto druhy pohybů můžete kombinovat jak chcete do právě zmíněného maxima tří. Dojedete-li na místo s poslední kostičkou pokladu (vysvětlím opodál), tak poklad vyzvednete a váš pohyb končí, i kdyby vám ještě zbyl. Mapa je vyobrazená jako ostrov, kde uprostřed jsou nakreslena jezera (jako jeden z druhů terénů). Trochu neintuitivně můžete "autem" jet i přes jezera, jako přes jakýkoliv jiný terén.
Při přípravě hry bývá dobré si vydělat dřevěné kostičky a rozdělit je podle barev do hromádek někde poblíž plánu. Když přikládáte karty nápověd, je dobré je dávat do sloupce pod jednu z těchto hromádek. Při hraní nápověd jsou totiž důležité - a nutné - dvě podmínky. Vaše nápověda nesmí protiřečit již jiné nápovědě zahrané k tomuto pokladu (jednoduše - pokud již jedna nápověda říká, že je poklad na pláži, tak k němu nemůžu zahrát, že je najednou v lese). Pro kostičky je důležitá druhá podmínka a to fakt, že nápovědu smíte k pokladu zahrát také jen tehdy, pokud tím přiblížíte poklad k jeho nalezení. Řekněme, že máte vyložené již tři nápovědy k jednomu pokladu. Poklad je na pláži, jedno až dvě pole od jezera a jedno pole od palmy. Na herním plánu zjistíte, že se jedná o konkrétně čtyři hexagony. Tyto hexagony označíte kostičkami tohoto pokladu, což právě pomáhá všem zbytečně nepřemýšlet "na sucho" jak se tak říká. Nyní můžete vyložit nápovědu jen tehdy, pokud vaše nápověda způsobí, že se eliminuje alespoň jeden další hexagon. Mám pocit, že není možná kombinace, která by hledání rozbila eliminací všech kostiček, takže o to se bát nemusíte.
Udělování mincí z vyzvednutého pokladu je separátní strategií samo o sobě. Nejprve vytvoříte obsah pokladu v kartách, který se rovná počtu nápověd + jedna za vyzvednutí + jedna (kvůli pasu - vysvětlení opodál). Z této hromádky dáte hráčům "na kouknutí" tolik karet pokladů, kolik mělí označovačů na nápovědách (plus označovač za vyzvednutí pokladu). Hra dá v podstatě všem hráčům alespoň "čuchnout", co za poklady se tam nachází. Všechny karty k nakouknutí se vrátí do tohoto balíčku a jsou důkladně promíchány. Nyní se odhalí první karta z tohoto balíčku a počínaje od hráče, který poklad vyzvedl až k hráči s úplně první nápovědou k pokladu říkají beru/pas. Pokud řeknete beru, tak si kartu pkladu berete a odděláváte svůj označovací žeton k tomu spojený (rozuměj ten v kterém kole jste byli dotázání, jestli poklad berete) Nyní ta strategie - proč pasovat - tedy nebrat poklad... Jak bylo zmíněno na začátku, karty pokladů vyobrazují určitý počet mincí, konkrétně dva až šest. Pokud například víte, že jste při "nakouknutí" viděli na jedné kartě pět mincí, tak si budete třeba chtít počkat a nebrat dvě mince, které se zrovna "aukční". Ona jedna karta pokladu navíc je tam proto, že je možné jedno kolo kompletně propasovat všemi hráči - a tento poklad tedy propadne. Pokud se tak stane, tak vždy poslední hráč na řadě si musí poklad vzít, pokud před ním všichni pasovali.
Vtip je navíc v tom, že v balíčku pokladu jsou zamíchané také dvě karty lebek (při přípravě hry je zamícháte do přibližně spodní půlky balíčku). Lebka znamená, že "aukce" pokladů okamžitě končí (zbylé poklady propadají) a všichni hráči musí odevzdat nejcenější - ano - nejcenější poklad, který již mají - a to za každý označovací žeton, který na pokladu měli. To dělá hru trochu zajímavější a může to být pro někoho i trochu devastační leda....
Leda byste místo těchto pokladů zahodili příslušný počet žetonů talismanů. Talismany jsou poslední věc, kterou potřebujete znát ke hraní Tobaga. Na mapě se objevují vždy po objevení pokladu - a to na nejvzdálenějším hexovém poli, na který se dívají figurky sošek (které jste umisťovali při připravě hry; po umístění talismanů také vždy otočíte každou sochu o 60° - tím se zajistí přidání talismanů jinde na mapě). Kromě této možné záchrany mají talismany ještě jednu funkci. Ve svém tahu můžete také žeton odhodit a tím dostat tah navíc (a tedy znovu se hýbat po mapě, nebo přidat kartu nápovědy). Toto smíte dělat i vícekrát za sebou, máte-li dostatečný počet talismanů. Jedinou podmínkou je, že tímto dodatečným tahem nesmíte sebrat další talismany z mapy (aby se zamezilo řetězení). Oproti vyzvednutí pokladu se vyzvednutí talismanu drobně liší v tom, že vám nekončí celý tah, ale jen jedna část pohybu (z avizovaných tří).
Hraje se tak dlouho, dokud nedojdou poklady (poslední vyzvednutí pokladu je zbytek karet pokladů + doplnění o propadlé poklady z minulých kol (aby někdo nepřišel zkrátka). Poté jen sečtete body... ehm, tedy mince na kartách, a kdo má nejvíce vyhrává. V pravidlech dokonce není i tie-breaker, takže je i teoreticky možné, že vyhrají všichni hráči se stejným počtem mincí. Tady to možná vypadá dlouze, ale pokud někoho uslyšíte vysvětlovat pravidla, tak to zabere snad jen minutu-dvě a po pár kolech ve hře jste plně obeznámeni s tím, co hra obnáší. Systém rozdělování pokladu navíc znamená, že i hráč, který hru hrál stokrát, může férově prohrát s někým, kdo to hraje poprvé. A tím je to podle mě i právě výborná hra na to, hrát s dětmi, pokud už mají dostatečnou inteligenci na rozhodování (což je.... kolik... tak od pěti let? - na krabici píšou 10+, komunita deskařů píše 8+, kolega z deskovek, který má děti ve věku kolem pěti/šesti řekl, že oddělal talismany a hru si s nimi užil).
+ rychlé na vysvětlení
+ alespoň částečná strategie pro náročnější hráče a přitom velmi jednoduché na hraní i pro ostatní
+ přerozdělování pokladů dává šanci všem slušně vydělat
+ absolutně bez textu, takže (kromě pravidel) se nemusíte bát, odkud hru koupíte
+ hra na relativně rychlou dobu
- mapa se skládá ze tří kousků, aby se vlezla do krabice a i tak jsou všechny tři kousky překlápěcí, což je trochu wtf
- na to, že to i po letech stojí kolem 700 je s podivem, že hra obsahuje docela "obyčejné" kostičky a figurky ze dřeva
Subjektivně 7/10
Jako sílu hry bych naposled vyzdvihnul tu možnost hrát to s kýmkoliv i v rodině. tomu náhrává i ten fakt napůl kooperace a napůl tradiční hry o jednom vítězi. Na pozoru musíte mít jen pár pravidel a zbytek frčí sám docela rychle a jako po másle. Krabice hry by mohla být menší, ale není to nic přehnaného. Doporučuji i absolutní nehráčům jako slušný první bod k nové závislosti
