Dneska si pojďme představit/připomenout legendu herní historie. Sám jsem ji v poslední době několikrát hrál a je to dobrá hra. Velmi dobrá hra. Tohle bude dlouhé, protože je stále o čem psát.
Blood je součástí svaté trojice build enginu. Tu tvoří ještě Duke Nukem 3D a DOOM (ještě se občas přiřazuje jako čvrtá svatá hra Shadow Warrior). Všechno pracuje na již zmíněném build enginu a hry podle toho také rychle poznáte. O build enginu jsem se už zmiňoval v DOOM recenzi (nebo v Dukovi?), ale ve zkratce... Build engine byl na svou dobu velmi pokrokový a unikátní. Je to jeden z prvních enginů, který dokázal maskovat 2D do 3D. Kvůli tomu bylo možné si více hrát s elevací (tím se rozumí skládat podlaží na sebe - například udělat balkón nad zemí, kdy je ve hře možnost právě mířit a střílet i na balkón, zatímco stojíte na zemi). Samo sebou měl i nějaké nedostatky, které se i tak dali nějak obejít. Klasický příklad je tzv. propadliště, ve hře to poznáte nejvíce v úrovních, kde je voda. Funguje to tak, že podvodní podlaží (místnost, do které se potápíte) je vlastně umístěna nepřístupně mimo plán úrovně a tím, že vlezete do vody vás tam hra jakoby teleportuje a stejně tak naopak, když vylézáte z vody. Krásně je to poznat, když hodíte před sebou do vody nějakou výbušninu, ale zvuk výbuchu slyšíte někde ze strany - tam se někde za zdí právě nachází ona místnost pod vodou. Ale proč o tom mluvím... Blood je jediná hra build enginu, kdy je vodní povrch průhledný a vy vidíte co je pod ním. Místnost je stále někde jinde, ale už je to nejblíže, co to jde, k normálnímu fungování.
To není vše, čím se Blood liší od ostatních her build enginu. Většinou se čtveřice her build enginu popisuje následovně: Doom je klasika, Blood je hororový diamant s humorem, Shadow Warrior je maximální šílenost s hláškovací mašinou a Duke Nukem 3D je to nejlepší ze všech tří dohromady - klasický styl hry DOOMa, lehce hororový, ale za to vynikající vesmírný opus s humorem a hláškami na úrovni. Blood je hlavně zaměřen na horor. Poznáte to ze všeho - z nepřátel, prostředí, hudby, cutscén... Když ale do toho hororu přidáte nevšední, ale plně funkční zbraně, monstra s několika různými speciálními atributy a postavu, která by sama o sobě měla děsit nepřátele a všechno okolo, dostanete vynikající hru, která je těžká v obtížnosti, ale za to dodávající velmi silný pocit satisfakce a přívalu dobrých pocitů, že jste pokořili další kolo. Tak se na to pojďme podívat blíže.
Začnu příběhem, abych nastínil tu hororovou atmosféru hned na začátku. Začínáte tím, že obživnete ze svého hrobu. Ono se to sice docela blbě vysvětluje, aniž bych musel prozradit úplně vše, ale ve zkratce - jste někdo, kdo umřel a byl oživen. Vaše putování vás prvně vede k nalezení vaší ženy, kam se však dostanete pozdě, což vás následně táhne za pomstou. Na konci zjistíte, že vás oživil sám hlavní boss hry, nutno říct, že s celkem divným vysvětlením, což si nechám pro sebe, kdyby to chtěl někdo poznat na vlastní kůži. I tak je cesta dlouhá - základ měl 4 kampaně a přidali se dvě další, každá kampaň má v průměru osm až deset úrovní. Jak již je tradiční, postupně je hra těžší a těžší a ukazuje vám horší a horší monstra. Build engine hry mají navíc tendenci vám v budoucích kampaních předhazovat předchozí bossy. V DOOMu to bylo spíše vyjímečně, v Duke Nukem 3D vám předhazovali prvního bosse celkem často, ale v Bloodu.... v Bloodu na vás hází bosse jen to lítá (budiž finále dodatečné kamapně, kde na vás vylítne 8-14!! prvních bossů - v závislosti na obtížnosti). Obtížnost je unikátní věc sama o sobě, ale lepší bude se napřed pobavit o zbraních a monstrech.
Začneme zbraněmi, protože se pak na ně aspoň můžu odkazovat u monster. Jako základní zbraň na blízko máte legendární vidle (*reference pro jardu* A KDE JSOU VIDLE?!?), kterých se po prvních dvou úrovních se štěstím už nedotknete. Zbytek zbraní má vždy dvě funkce. Druhou zbraní je světlice. Blood je silně zaměřen na práci s ohněm. Blood prostě miluje ohně a výbuchy. Světlice cíli ubírá postupně životy, plus jich můžete vystřelit i osm naráz. V Bloodu funguje i speciální systém, že dojdou-li monstru životy kvůli poškození ohněm, přepnou se animace do hořících "postav", které běží k vám, aby vás ještě stihli popálit, než pojdou úplně. Brutální.
Třetí zbraní je brokovnice, dvouhlavňová - kdy střílíte buď oba broky zaráz, nebo postupně. Jako zbraň nablízko nic lepšího není a je naprosto nezbytná na jeden druh monstra, každopádně je účinná v podstatě proti všem. Dále tu máte kulomet, který vypadá jako Thompson. Ten funguje jako archetyp zbraně s tunou nábojů, abyste se cítili jako rambo, i když v bloodu s tímhle postupem daleko nedojdete. Kulomet střílí buď klasicky před sebe, nebo můžete střílet tak nějak "dokola" všechno před sebou. Dále tu máme sprej se zapalovačem - další ohnivou zbraň, která v podstatě supluje plamenomet. Navíc můžete zapálit celý sprej a hodit ho jako ohnivý granát. Cool. Co také můžete házet, je asi nejznámější zbraň hry - dynamit. S tímhle si tvůrci slušně vyhráli. Držením tlačítka nastavujete jak daleko ho hodíte, ale pozor, knot vám ubíhá v reálném čase, takže vám může explodovat v ruce. Normálně exploduje po nárazu do první překážky, ale dá se hodit i jako "nonstick" verze, kdy se odráží od zdí a exploduje až po dopálení knotu. Navíc tu existují ještě dvě speciální verze dynamitu, dynamit na dálkové odpálení a dynamit se senzorem přiblížení. Paráda. Dále je tu Tesla kanón, který je primární zbraní proti silným potvorám. Střílí buď v salvách po čtyřech, nebo vytvoří jednu velkou střelu s elektrifikujícím účinkem v okolí zásahu. Nejlepší zbraní hry je Napalm launcher, což je místní obdoba bazuky, avšak znovu s oblíbeným efektem ohníčku. Pokud cíl neexploduje, tak ho minimálně zapálí. Navíc se dá místo standartní střely vystřelit odrážející se kuličku, která vybuchuje po každém odrazu, což má devastující účinky pro všechno přítomné. Zbytek zbraní jsou absolutní šílenosti. Je tu Voodoo panenka, do které pícháte jehlu. To zraňuje cíl, na který zrovna míříte. Vynikající je to v tom, že smrt způsobená panenkou má speciální animace u protivníků. Je tu Leech Seed, zbraň která střílí magické ohnivé projektily, které napřed spotřebovávají munici, ale následně z ní lze střílet i za cenu vašich vlastních životů. Brutální.
Ke zbraním lze zmínit i předměty, které lze sebrat... přenosná lékarnička je klasika, beast vision je lehce rozbitý předmět (v podstatě nefunguje tak, jak tvůrci zamýšleli a už to pak ani neopravovali), který vám více osvětlí protivníky i ve tmavých prostředích, plus je tu dočasná neviditelnost, dočasná nesmrtelnost, boty na vysoké skákání (nutnost v určitých úrovních pro postup dále + hledání tajných místností) a tři druhy brnění - klasické na fyzikální poškození, magické a ohnivé.
Maximum léčitelných životů a brnění je 100, jdou však sebrat speciální mega životy a super brnění, které vám dají 200 životů nebo brnění. Nejlepším předmětem je ale jednoznačně Guns Akimbo, což dělá to, že na určitou dobu držíte dvě stejné zbraně zaráz. Takový dvojitý napalm launcher je smrtící kombo. Ale i dvojitá brokovnice nebo samopal drtí konkurenci a v tyto momenty si opravdu připadáte jako rambo.
Nyní k monstrům. Jako správný horor tu samozřejmě nechybí klasiky. Nejčastěji narazíte na zombie a kultisty. Zombie chodí pouze na blízko se sekerou, kultisti existují v několika verzích, hnědí střílí z brokovnice a šedí střílí ze samopalu. Dále je běžné potkávat gargoyly, kteří mají zvláštní pathfinding. Mají tendenci dlouze létat sem a tam nad vámi, kde je těžké je dostat a musíte je nějak donutit sednout na zem. Je tu i hrstka mini-potvor - krysy, dva druhy pavoučků, kdy zelený vás otráví, a pak vám černá obrazovka a hnědý vás omámí, až se vám z toho začne kolíbat obrazovka. Plus ještě mini-ruka (reference na Evil Dead), která vás začně škrtit. Pak je tu tlustější verze zombie, která na vás buď hází sekáčky, nebo na vás plive korozivní kyselinu. Je tu i variace na žraloka, který má i nohy pro chůzi na souši, ale nebezpečný je hlavně ve vodě. Mezi pozdnější těžší nepřátele patří ohnivý pes, plivající oheň a Phantom, který je asi nejtěžším protivníkem ve větších počtech. Phantom je zranitelný pouze tehdy, útočí-li na vás. Má sice i útok na dálku, nejčastěji však letí přímo k vám a snaží se vás seknout kosou. Na něj je jedinou dobrou zbraní brokovnice, právě v moment, kdy k vám přiletí a snaží se vás seknout. On je totiž navíc velmi odolný proti magickým zbraním jako tesla kanón a leech seedu.
Prvním bossem je větší a odolnější verze gargoyla, druhým bossem je velký pavouk, který nedělá nic jinýho, než to, že plive pod sebe menší pavouky, třetím bosem je kerberos, což je obří verze ohnivého psa, která plive střely napalm launcheru. To je asi nejtežší boss, protože finální boss je jakoby bůh temnoty a vydrží méně, než předchozí bossové. Tady se autoři nějak sekli. I když to trochu dává smysl, protože poslední mise hry je vlastně aréna, kde musíte porazit všechny čtyři bosse za sebou, pěkně jednoho po druhém. Na konci každé kampaně je krátké video, která bych asi nedoporučoval slabším povahám, protože sem tam kolikrát odehrávají.... nepěkné věci Ve hře také nacházíte normální lidi, kteří nejsou vašimi nepřáteli. Ostatní příšery na ně dokonce sami útočí a hra vás nabádá to dělat také, protože z nich občas mohou vypadnout životy a v některých úrovních i dokonce klíč k postupu dál.
Co dělá hru kultovním jsou hlášky postavy (perfektně namluvené Stephanem Weytem) a šílená prostředí. V bloodu se podíváte na pouť, do cestovního vlaku, živoucího těla, katedrály, katakomb, zatopených chrámů, lodí, kanalizací, hradů a spousty dalšího. Speciálně ta pouťová mise je brilantní, protože obsahuje několik miniher. Můžete střílet flašky a vyhrát odměnu. Můžetě kopat zombie hlavy do brány a vyhrát cenu. Vlastně kopat hlavy zombie můžete i kdekoliv jinde, takhle ta hra funguje.
Jak byl zmíněno na začátku, obtížností je několik. Kromě toho, že se s každou obtížností zvyšuje počet nepřátel v úrovních, důležíté jsou jen dvě věci. Od třetí úrovně vás blood nijak nešetří - kultisté kromě střílení házejí dynamity. To dělá hru těžkou, protože dynamit se chová... explozivně, jak jinak. K tomu se s každou následující obtížností výrazně snižuje jejich reakční doba pro střelbu. Na nejtěžší úroveň střílí prakticky okamžitě, co někam vejdete. To dělá hru extrémně těžkou a pak bývá nutností háze dynamity za roh a podobné věci - v komunitě fanoušků se tomu říká "čištění předem". Nejnovější verze Blooda - Fresh Supply umí i šestou obtížnost,což je v podstatě obtížnost nastav si sám - zde si můžete vše upravit podle vlastní chuti, početnost monster, jejich agresivita atd. Vynikající věc tohlencto.
Uf, to je zase dlouhá recenze... ještě musím zmínit kampaně navíc. Ta první nebyla úplně dobře importovaná do hry (v podstatě se spouští samostatně, což ale ve fresh supply trochu pořešily), druhá už fungovala perfektně. Cryptic Passage kromě těžších úrovních (oproti původním kampaním) nepřinesla nic nového, ani bosse. Plasma pack opravil několik dřívějších chyb a přidal spoustu nových věcí. Jako kdyby to nebylo těžký samo o sobě, modrý kultista střílí z tesla kanónu a zelený kultista jen a pouze hází dynamity. Fakt paráda. Bossem kampaně jsou červení kultisti, kteří se po určitém způsobeném zranění promění na cosi mezi vlkodlakem, minotaurem a hyenou. Tohle "stvoření" (ve hře Bestie) se snaží přijít k vám a rozsekat vás na jednu ránu. Do toho jednou za čas dupne do země, což způsobuje velké poškození podle toho, jak daleko jste od toho dupnutí. Z těhle borců jsem měl rozhodně strach, protože stačí jedno zaškobrtnutí a jedete znova.
Tím bych to asi zavřel. Graficky se na to stále dá dívat, vypadá to na svůj věk rozhodně skvěle. A ten soundtrack je parádní, atmosferický a kultovní. "Tickets, please."
Plusy: krvavá řežba mladých let s fascinací na oheň; hororová atmosféra všech součástí hry; šílené nápady, které fungují - ať už zbraně nebo prostředí; nekompromisní obtížnosti hry; dobře namluvená hlavní postava a zvuky obecně; majstrštyk od začátku do konce; animace jsou boží a vtipné
Mínusy: pro dost lidí těžká obtížnost; nekonečné dynamity kultistů; hra je celkem dost posetá pastmi s cílem vás ihned zabít; phantom je spíše k nasrání než regulérní nepřítel; hlavní boss je máčka v porovnání s ostatními; vyjímečně jsou tu pasáže, kdy je celkem těžké někam skočit
Meh: Polovina zbraní funguje tak, že se s nimi můžete zabít sami, takže na to pozor. Jak bylo řečeno, videa jsou sice super, že tam jsou, ale jejich stáří je hodně poznat a to co je na těch videích, není úplně pro každého. Jakmile potkáte pasti, které střílí ohnivé koule, připravte se na nekonečné smyčky zvuků výbuchu ve sluchátkách. Z toho jsem kolikrát viděl všechny svatý. Výtahy jsou velmi vtipně nadesignovaná věc. Ono to souvisí s objektovou grafikou. Každý objekt má svou přední stranu, u výtahu to není poznat, která je přední, protože může fungovat i ze strany na stranu. Problém je v tom, že pokud se výtah neovládá tlačítkem, můžete ho "zapnout" pouze stáním na něm/v něm a sami musíte být otočení na jeho přední stranu, což je otázka pokusu a omylu, protože to právě není poznat. Ti gargoylové jsou kolikrát otravní jak osina v zadku. Lítá to sem a tam na místech, kde to nelze zasáhnout, a donutit to sednout je boj sám o sobě. Sice nechápu proč hra musí mít krysy, dva druhy pavouků a ještě uříznutou ruku dohromady jako mini-potvoru, ale budiž. Běžné lidi nelze nijak zachránit, místo toho je občas musíte zabít vy sami, což škodí mému komplexu zachránce.
Ne nadarmo hru zakazovali, kde mohli. Na druhou stranu, čemu se divit, když se jmenuje Blood.
Explozí a ohně si užijete až až. Ale parádně to vypadá a máte z toho takový úžasný pocit.
Phantomové, tak strašně prudící potvory jsem dlouho nezažil...
Hodnocení hráče: 95/100
Teď se tak dívám, že Duka jsem dělal ještě v retro recenzi a nedostal číslo hodnocení. Tomu bych dal asi 96. Tohle jsou prostě výtečné hry a už jen ten fakt, že jsou vynikající i teď po těch desítkách let, je ohromující. Ó svatý build engine, doufám, že někdy nalezneme vhodného nástupce tvé dokonalosti.