Je libo trocha toho snížku na vánoce? Pokud nebude venku, můžete si ho aspoň užít na počítači. Začneme klasikou - Winter Challenge. Winter Challenge je zimní olympiáda, kde závodíte v sedmi zimních sportech o medaile. Co vím z historie - hru výbory neposvětily svým požehnáním a tak je hra bez oné licence olympijských her. To jí však neubírá na hratelnosti.
Mezi sporty obsažené ve hře patří bobování ve vícečlenném bobu, bobování v malých jednočlených sáňkách, downhill lyžování, cross country lyžování, obří slalom, skoky na lyžích, biatlon a rychlobruslení. Vyjmenoval jsem osm věcí, normálně bylo lyžování jen jedno, jen se měnilo.
Ve většině případů se jedná hlavně o čas, tedy být co nejrychlejší. Vyjímkou jsou skoky na lyžích, kde jde o dálku, kterou skočíte a biatlon, kde jde jak o čas, tak o přesnost vaší střelby. Ovládání není úplně stabilní a časově odpovídající vašem klikání, takže pro super časy je potřeba si napřed zvyknout na tu odezvu. Obecně to není nijak těžké, po pár trénincích se můžete s přáteli v klidu ucházet o zlaté medaile ve vyrovnaných soubojích. Když už jsme u těch trénincích, kromě turnaje naskrz všemi sporty je možné trénovat pouze jednu část. To se obzvláště hodí pro ty z vás, jenž se chtějí zlepšit ve své slabině - resp. sportu, kde vám to nejde.
Lyžování bylo v pohodě. Na běhu nebylo co k pokažení, kromě obligátního minutí branky či praporku. Skok byl zajímavější. Sám o sobě byl akorát hektičtější mačkání kláves než u lyžování, plus trocha toho rovnání při letu. Rychlobruslení bylo znovu jen trochu rychlejší lyžování, tentokrát s krosením zatáček. První zádrhel přišel v biatlonu. Lyžovací část - opět v pohodě, fór nastal až při střelbě na terč. Protože vám jde o čas a tak je třeba střílet rychle, jenže vám jde taky o přesnost. Terčík byl ale občas svině a špatná střelba vás může slušně potopit v bodování. Na konec zbyly oba typy bobování. Bobování bylo zvláštní v tom, že hra v podstatě kromě startu jede v plné rychlosti za vás a vy akorát musíte nevyletět z dráhy, což obvzláště v zatáčkách je docela kumšt, jak mnozí víte. Kromě toho však šlo v podstatě o tu správnou stopu, kde si "holíte" setinky sekund oproti ostatním.
Třešničkou na dortu je ceremonie, kterou uvidíte vždy před začátkem turnaje a možnost jakoby uložení hry, kdy v budoucnu stačí zadat heslo a turnaj může pokračovat, kde minule skončil, což je na tu dobu parádní. Graficky, co si budeme povídat, se jedná o brzkou MS-DOS scénu, takže kostičky jsou všude. Když to člověk překousne, dostane relativně slušnou sportovní hru por pařbu s přáteli, která je rychlá a jednoduchá.
A nyní nás čeká... panebože, on má zbraň! Zavolejte policii, chce ji zabít!
Plusy: sedm sportů; možnost zábavného hot seatu; nenáročnost hraní; bobování je bžunda; možnost uložit si turnaj
Mínusy: A.I. si výsledky jen tak cucá z prstu; absence sportovních celebrit a vůbec licence; občas pooomalé
Meh: Tady nelze soudit grafiku, vzhledem ke stáří a prvopočátkům herního průmyslu na PC. Bylo fajn, že jste mohli vidět svoji postavičku a to stačilo. Všechno bylo akorát o zvyku a tak trénink byl základem dobrých výsledků. A kolikrát i zaručených pěstí do zad.
Hodnocení hráče dnes: 57/100
Hodnocení hráče tehdy: 78/100