Druhý díl tahové strategie mi, dnes již ze zapomenutého důvodu, znovu přistála náhodou na klíně. Hned jsem ale věděl, že to musím zkusit. Na první pohled mě hra přišla krásnější. Animace byly o něco pohodlnější a ovládání v bitvě i mimo bylo rozšířenější. I když všechny principy zůstali stejné, bylo možné nacházet mnoho nových věcí. Nejvíce vyčnívají dvě novoty. Ke čtyřem rasám se přidali další dvě. Arcimágové, hobiti, titáni a další se spojili do hradu mágů. Poprvé se však objevila později nejdůležitější rasa historie HOMAM - nemrtví. Kostlivci, zombie, upíři a další.
Druhou velkou novinkou bylo levelování hrdiny. V prvním díle jste za zkušenosti dostali náhodně +1 k jednomu z vašich atributů (síla/obrana/síla kouzel/znalosti). Ve druhém díle se poprvé objevil systém pasivních schopností. Schopnosti mají tři úrovně - základní, pokročilou a expertní. Čím více tím lépe, to dává smysl. Mezi schopnosti, které se lze naučit patřilo např. balistika, kdy se vám zlepšoval katapult, který máte při dobývání hradů. Mystika vám zvyšovala množství zregenorované many za kolo a kouzelnictví vám zlepšovalo - světe div se - kouzlení. Stále jste dostali k postupu na novou úroveň i náhodně +1 k atributu.
Nová kouzla, nové artefakty, nové jednotky, to všechno je samozřejmostí. Prostředí se také lehce obměnila a více jednotek mělo nějakou svou zvláštní vlastnost, se kterou jste nyní museli počítat. S potleskem se samozřejmě vrátil i editor map, takže zábava byla znovu plná nekonečných možností. Inteligence protivníků také doznala povzbudivých změn a nyní se dalo bojovat i proti hradům, které jsou stejného druhu jako váš.
Mezi další novinky patřilo např. zvětšení bojiště. V prvním díle nebylo problém se na dva tahy dostat na druhou stranu bojiště. Nyní je běžnější, že letci opravdu doletí daleko a těm co chodí pěšky to občas trvá. Další novinkou - důležitou pro pozdější díly HOMAM - byl fakt, že některé jednotky měli možnost být ještě vylepšeny. Obnášelo to zlepšení stávající produkční budovy , což stálo další suroviny a peníze, plus samozřejmě větší cena konečné jednotky. Ta však byla silnější a někdy měla i novou vlastnost. k užití.
Všeho více se stejně dobrou chutí. Tady nešlo jinak, než si hru neoblíbit. Tenkrát se dalo říci, že tu bylo strávených hodně hodin času, jenže když se podívám zpátky v čase dnes, je strávený čas ve druhém díle jen mizivý zlomek toho, co jsem strávil (stejně jako 95% dalších hráčů) v díle třetím. Ale to je příběh na další recenzi...
Kosti chrastí jen to hvízdne. Ach, ti lichové. Útočící bombou, která zraní všechno okolo cíle. I vaše jednotky.
+ stále super tahová strategie; více možností; hrdinové konečně k něčemu; přístupnější editor map; počátky kampaňových příběhů
- hra se občas sekala i na dobrých sestavách; snad už jen - sice vylepšená,ale stále nedostatečná inteligence protivníků