Začíná být čím dál těžší si vzpomenout, co všechno jsem v mládí hrával. Tato hra na MS-DOS vzbuzovala v hráčích určitou schýzu, napětí a převážně úzkost. Slabé povahy se schylovaly i k násilí (zdravím bývalého spolužáka ). Ve hře, kde toho moc neovládáte, vás nejvíce zrazuje čas a vaše vlastní oči. Hnedle vysvětlím. V tunnelers ovládáte tančík, který začíná ve vaší základně. Dokud je uvnitř, doplňuje se mu palivo a životy. Ze základny vedou čtyři cesty, které jsou však zazděné (bůh ví čím) a tak se tankem brodíte skrz. Tím si vytváříte cesty. Po cestě se vám samozřejmě jezdí mnohem lépe a hlavně úsporněji, protože čelní nárazy do oněch zdí stojí dost síly a tak musíte chodit pravidelně zpátky do města dobíjet. No, proč ale lezete ven? Protože někde poblíž je základna druhého hráče a vaším cílem je ho zničit. Vy však nemáte nejmenší tušení, kterým směrem a jak daleko jeho základna je. A tak kopete do stran a hledáte. Po čase nejpravděpodobněji narazíte na cestičku, kterou víte, že jste nevytvořili vy. Tak začnete hledat po této cestičce, až narazíte na tank nebo základnu druhého hráče a začíná číhaná. Takhle jsme tomu říkali, protože kdo první střílí, první vyhrává. A tak jeden je schovaný v domku a druhý číhá. Jenže tomu venku se pomalu ztrácí palivo a kdyby to nezvládl do základny (ať už své nebo druhého hráče), vyřadil se v podstatě sám. A tak riskuje, snaží se vecpat do základny protihráče a ten zase riskuje opuštění vlastní základny atd. Jak jsem zmínil, zradit vás můžou i vlastní oči. Myšleno je to tak, že hra běží pouze ve splitscreenu pro dva hráče. Když si právě kopete cestičku a koutkem oka zahlédnete u obrazovky protihráče svoji základnu, začíná jekot (zdravím bývalou spolužačku ) a peklo. Stihnout/nestihnout to je oč tu běží. Po zničení soupeře se vám jako bonus objeví skutečná mapka hry, kde jsme se následně se smíchem bavili, např. že jsme oba hledali zrovna na špatné straně, nebo že jsme byli základnami vlastně hned u sebe. Pokud nemáte problém se vystavit otřesným zvukovým efektům, tak vám i teď může pár hezkých chvil nabídnout. Ale pouze ve dvou lidech samozřejmě.
Máte na to tolik prostoru a ono se pak ukáže, že jste byli sotva pár kroků od sebe.
Retro hodnocení:
+ absolutně náhodné umístění základen; mapa na konci hry; cestičky a jejich funkčnost; systém ubývajícího paliva; hra na kočku a myš
- dívání se k soupeři; možné projevy násilí, řevu nebo totálního ignoru; střelba spolu s tvořením cestičky v úhlopříčném směru = Usain Bolt