JarynekZ píše:AnonymnaLama píše:O frekvencnej analyze si uz pocul, ze?
Mám dojem, že při šifrování "přes heslo" (v mém případě zpravidla kombinace více jazyků) a za použití 26 šifrovacích abeced je frekvenční analýza poněkud nepoužitelná... Jasně, rozšifrovat jde, ale blbě a myslím, že to není zrovna na minuty (má hesla mívají málokdy pod dvacet znaků a ne vždy se jedná o smysluplná slova + již zmíněná kombinace více jazyků).
Co se týká louskání Vigenérovy šifry, tak při náhodném hesle potřebuješ text mnohonásobně delší než klíč. U hesla ze slov stačí kratší text a je to snazší, ale pořád to není lehké.
Louskání totiž spočívá v tom, že pomocí jednoho triku* určíte délku hesla, potom rozdělíte písmena do skupin, podle toho, kolikátý znak klíče na ně vychází, potom u těchto skupin provedete frekvenční analýzu.
U smysluplného klíče je to lehčí v tom, že můžete zkoušet typovat, která slova patří na určitá místa ve zprávě, podle toho dopočítat odpovídající znaky klíče a určit, jestli ta kombinace dává smysl. Nebo také můžete zkusit použít tyto znaky klíče k dešifrování dalších míst ve zprávě a zkusit hádat další slova..... (toto můžete vlastně zkusit i u pseudonáhodného klíče, ale nemůžete už hádat slova v klíči) Na to by to ale chtělo spíš nějaký program.......
* Tento trik spočívá ve vyhledávání stejných sekvencí (kvůli pravděpodobnosti náhodné kombinace musí být dostatečně dlouhé). V okamžiku, kdy najdete několik 2 shodných sekvencí (ty vzniknou kvůli velmi častým slovům, která jsou na 2 místech zašifrována stejnou částí hesla), spočítáte vzdálenost mezi sekvencemi. Nejvyšší společný dělitel těchto čísel je délka klíče (1 může značit chybu[někde shodné sekvence vzniknou náhodou], ale také to, že autor použil Caesarovu šifru)
PS.
Při (pseudo)náhodném hesle o délce stejné, jako má zpráva to nelze rozluštit.
Napsal: ned 22. srp 2010 22:46:48
