Situace: Samotář na pobřeží Severního moře, benzínka se dvěma stojanama, kde ten samotář prodává, chalupa, kde žil a která je kvůli jeho dluhům na prodej.
Do toho dorazí mikrobus s kvalifikovanejma migrantama, a že tu stráví měsíc na integračním kursu. Jenomže náš samotář Uwe je taky samorost a ceduli o tom, že jeho chalupa teď patří obci, prostě vyvrátí a jde se v klidu osprchovat…takže migranti s doprovodem se strašně leknou, projektová manažerka vyletí z kůže a prohlásí, že se vším končí a škoda těch dvou set tisíc € dotace apod., Uwe pak ještě celou skupinku ohodí obsahem sousedovy žumpy, načež je na něj zavolána místní policie ("Ten chlap nás chtěl zabít, musíte ho zatknout!"). Strážníci ho ale znají a dohodnou s ním a s taktéž přítomným podnikatelem ve stavebnictví, takto "nuceným správcem" chalupy, že výměnou za odpuštění trestu to bude právě on, kdo ten kurs povede. Přesvědčit se ho podaří ale až pomocí zmínky o jeho pět let mrtvé manželce ("Jdi do toho. Kvůli Elfriede.") Takže se do toho pustí (a skousne, že mu všichni důsledně říkají "Mr. U-W-E"), nakonec zjistí, že jeden z migrantů je inženýr a pracoval v loděnici jako kdysi on sám (zjistí to tak, že migranta nachytá, jak okukuje jeden z modelů lodí - ten jménem Elfriede - a následně mu dojde, že migrant model nejen okukoval, ale rovnou dodělal). Pointa je ale jinde, chlap se rozhodne učit je ne spisovnou němčinu, ale místní dialekt, tzv. Platt (představte si nějakýho vrstevníka Franty Kocourka, jak někde v lesích kolem Brna učí migranty hantec), protože "jak se majó integrovat, když nebudó gómat, jak tu lidi békajó?"
No, tohle když projektová manažerka zjistí, tak je samozřejmě bez sebe vzteky, protože výstupem projektu má být oficiální - znalost spisovné němčiny předpokládající - test. Takže to zase vypadá na konec projektu a přesun do města - ale ve vsi se mezitím koná festival tolerance se soutěží o nejkrásnější model lodi. Uwe se ovšem předtím, v návaznosti na akci s fekálcisternou, domluvil s jejím majitelem plus ještě s jedním sousedem, že ti dva tu atmosféru tolerance trochu naruší, aby jako bylo jasný, co si myslí většina obyvatel - a oni se tam vypraví na rámusících obdobách babet, takže Uweho, který se snaží jim to rozmluvit, neuslyší, a Uwemu samotnýmu chcípne traktor - do hospody tak dorazí uprostřed všeobecný rvačky a ještě je obviněn, že ji vyprovokoval, a protože už byl v podmínce, je definitivně vykázán z chalupy; policajti navíc migrantům ne zrovna šetrně sdělí, že se celou tu dobu učili neuplatnitelnej dialekt…
Uwe si ustele v lese a ráno ho najednou probudí fanfára - realizační tým festivalu mu předává cenu za nejkrásnější model lodi, poukaz na roční odběr slanečkových housek v jednom z místních stánků. Odebere se to oslavit do hospody, přitom se dá do hovoru s jedním ze sousedů, co mu pomáhali narušit atmosféru, a ten projeví názor, že Platt vymírá - zmíní se ale i o tom, že je v regionu oficiálně uznaným jazykem. Uwe se rozjede do města za kamarádem právníkem a společně najdou výtisk evropské směrnice, která Platt opravdu jako takový uznává. Mezitím jinde ve městě vrcholí příprava migrantů na test (rychlokurz se zoufalcem, který se po pár minutách zhroutí jako učitelka Maxová z Obecné školy) - těsně před začátkem samotného testu vpadne Uwe do třídy a předá inženýrovi medaili a poukaz; byl to přece on, kdo ten model dodělal. V testu sice nejdřív všichni propadnou, Uwe ale stihne pořádně naštvané lektorce strčit před oči výtisk oné směrnice, načež ona roztaje a odjede o poznání lépe naladěná.
Mezitím se nám utvořily dva páry - pan podnikatel a projektová manažerka plus ex pana podnikatele a jeden z migrantů (ne ten inženýr).
Vlastní film končí návštěvou pana podnikatele v chalupě. Je velmi překvapen, když ji najde plnou (Uwe, oba páry, zbylí migranti plus realizační tým), vždyť měla být prodaná skupině investorů? Ukáže se, že tou skupinou byl právě realizační tým…
Migranti se pak ještě sejdou s Uwem u Elfriedina hrobu a pak už běží titulky - v nich jeden z migrantů právě dojednává podmínky expanze společné firmy s Uwem do Bejrútu (na což se Uwe vyjeveně optá, k jaké že Ruth - německy zní Beirut a bei Ruth skoro stejně…